Jdi na obsah Jdi na menu
 


Paranormální jevy a rod Habsburků: Versailles - časová smyčka, otisk historie či hromadná halucinace?

2. 3. 2011

 

Je zcela nesporné, že veškeré zprávy o záhadách a paranormálních jevech nemůžeme v žádném případě pokládat za pravdivá a důvěryhodná svědectví. Jistě existují lidé, kteří si své údajné zážitky a setkání s něčím nevysvětlitelným pouze namlouvají. Mohou to být lidé mimořádně vnímavé povahy, jedinci, kteří chtějí věřit v určité nadpřirozené schopnosti, a také osoby, oplývající příliš bujnou fantazií. Jak ale tyto osoby rozeznat od těch, jenž se skutečně setkali s něčím paranormálním, tedy nevysvětlitelným? Hovoříme-li o paranormálních jevech, týkajících se rodu Habsburků, neměli bychom zapomínat na určitá proroctví, která - počínaje Nostradamem a konče obdobím 1. světové války - byla zapsána a později se skutečně vyplnila! Zánik monarchie neznamenal konec strašidelných jevů, magie, okultismu, duchů a zjevení, neboť v některých bývalých habsburských sídlech se tyto anomálie vyskytují i dnes, ovšem jejich svědky již nejsou členové císařské rodiny, nýbrž příslušníci jiné skupiny lidí - obyvatelé, turisté a úředníci zestátněných zámků. O jednom takovém sídle budeme nyní hovořit, a to o zámku ve Versailles. Několik turistů se zde totiž setkalo se zajímavým jevem, jenž připomínal jakousi časovou smyčku či otisk historie...
Gabriele P. se při příležitosti návštěvy Francie rozhodla, že návštíví spolu se svými šesti přáteli zámek ve Versailles. Během návštěvy nejprve prošli obytné a reprezentační prostory zámku, poté se vydali na procházku po parku. Když spolu s přáteli zamířila zámeckým parkem od Versailles směrem k Hameau, bylo krásné podzimní počasí.Slunce jasně svítilo, tudíž všechny překvapilo, když se nebe najednou zatáhlo a scénu osvětlilo temné předbouřkové světlo. Gabriele stála úplně sama poblíž jednoho malého hospodářského stavení; její přátelé se dali zřejmě jinou cestou. Bylo jí to líto, neboť náhle mezi domky zahlédla několik lidí v kostýmech z 18. století! Domnívala se, že se zde zkouší nějaká hra pro divadelní představení v přírodě. Obrátila se, aby přivedla své přátele. V tu chvíli se zase prudce vyčasilo. Netrvalo dlouho a Gabriele se opět shledala se svými společníky. Stáli opodál a smáli se nějakému společnému zážitku. Pravděpodobně by na tento zážitek zcela zapomněla, kdyby se jí po pár letech nedostala do ruky kniha o nadpřirozených událostech, v níž si ihned na první stránce přečetla následující příběh... Angličanky Charlotte Moberlyová a Eleanor Jourdainová si krátce po začátku 20. století vyjely do Paříže, aby si prohlédly místní památky. Odpoledne 10. srpna 1901 strávily ve Versailles. Při procházce velkým zámeckým parkem prožily cosi podivuhodného - vrátily se v čase do minulosti! Když mířily k Petit Trianon, malému zámečku z 18. století, bývalému soukromému útočišti královny Marie Antoinetty, stalo se něco neuvěřitelného. Zahrada, budovy, ba dokonce i lidé které potkávaly, patřili zcela evidentně do minulosti. Obě ženy pravděpodobně minuly přímou cestu k zámku a došly na tmavou, stinnou zahradní cestu, která se vinula kolem venkovských budov. Prošly kolem kamenného domku, až nakonec potkaly dva úhledně vyhlížející muže, oblečené do dlouhých zelenošedých kabátců. Na hlavě měli třírohé klobouky a v rukou vycházkové hole. Ženy se jich zeptaly na cestu. Domnívaly se totiž nejprve, že jsou to zahradníci, protože kousek odtud bylo vidět zahradnické náčiní - trakař a pluh. Avšak důstojné držení těla obou můžů nasvědčovalo tomu, že se ženy asi spletly. Pánové jim ukázali cestu k malému kulatému altánu, který sloužil pravděpodobně jako hudební pavilon. Na schodech před ním seděl muž v těžkém černém plášti a měkkém klobouku. Když se otočil, uviděly snědou tvář s jizvami po neštovicích. Náhle za nimi stanul nějaký člověk, oblečený rovněž v teplém kabátě, s kloboukem na hlavě. Teprve nyní se Angličanky podivily oblečení nevhodnému pro teplý srpnový den... Pokračovaly v cestě přes malý můstek, vedoucí přes úzkou rokli až došly do zahrady, která budila dojem anglické krajiny. Odtud měly konečně výhled na Petit Trianon. Jeho okna byla uzavřená okenicemi, ale na terase seděla žena středního věku, oděná v lehkých letních šatech a s širokým kloboukem na plavých vlasech. Kreslila... Když se ženy po své historické procházce ocitly opět v přítomnosti a porovnávaly své dojmy, záhy zpozorovaly, že neviděly obě vždy totéž. Každá prožila něco svého, některé zážitky měly obě přítelkyně společné, jiné nikoliv. Teprve potom si uvědomily, že se staly účastnicemi paranormálního jevu! Obě prožívaly svá dobrodružství v minulosti ve zvláštním stavu ochromené mysli, jakoby v hlubokém snu. Takový stav poukazuje na skutečný parapsychologický zážitek, který bývá provázen pocitem únavy a tělesné slabosti. O stejných stavech hovoří většina lidí, kteří se buď "vrátili v čase", nebo se jim zjevily zemřelé osoby. Nesporně existuje spousta fantastů, kteří si své zážitky jen namlouvají nebo o nich sní, případně jsou nemocní a trpí halucinacemi. Nic z toho se však netýkalo těchto Angličanek. Obě pocházely ze vzdělaných rodin, a - což nebylo na počátku minulého století tak časté - měly dokonce akademické povolání. Příhoda ve Versailles výrazně změnila životy obou žen. Rozhodly se přijít zážitku na kloub, a proto ještě několikrát navštívily zámek a park v naději, že se jim opět podaří návrat do 18. století. Bohužel marně, a tak se daly do soukromého bádání - začaly svědomitě a s úzkostlivou přesností zaznamenávat podobu všech míst, která znaly pouze z epochy krále Ludvíka XVI., a porovnávaly je s jejich současným stavem. Za uplynulých 120 let se mnoho nezměnilo. Zjistily, že zmizel kruhový pavilon i můstek přes rokli. Místo, kde viděly kreslící ženu, bylo úplně zarostlé rododendronovými keři. Rovněž dveře, oplocení a štěrkové cesty byly jinde než za časů královny Marie Antoinetty. Zelenošedé kabátce domnělých zahradníků nakonec identifikovaly jako livreje bývalých královských sloužících! Jiný turista z Německa při procházce parkem narazil na ženu v dobových šatech z 18. století, jenž kolem něho prošla bez jakéhokoliv zájmu. Když se za procházející ženou otočil, začala před jeho očima znenadání mizet, až zmizela úplně. Mladý pár ze Skotska měl podobný zážitek. Po pouštění zámecké zahrady si u vedlejší brány všiml kočáru, u něhož stála žena, jenž s ustaraným výrazem ve tváři právě přijímala dopis od jakéhosi muže, který se zdál být jejím služebným. Celý tento "historický výjev" poté začal postupně mizet. Dodnes mnoho historiků tvrdí, že touto ženou nebyl nikdo jiný než Marie Antoinetta, jenž právě obdržela psaní, upozorňující na začínající nepokoje (revoluci) v Paříži... Svědkové těchto nevšedních zážitků shodně vypověděli, že během pozorování tohoto "návratu v čase" vypadala krajina kolem nich jinak než obvykle. Nevnímali žádné výškové rozdíly na horizontech, a téměř vše kolem nich bylo zahaleno jakousi mlhou. Podobný pocit prý pociťovali během spánku - snění.
S Habsburky se váže spousta zajímavých příběhů, souvisejících s magií, okultismem a zájmem o kontakt s posmrtným životem. V tomto krátkém článku jsem chtěl ovšem zmínit pouze tento druh paranormální aktivity, jenž se mi zdál neméně zajímavý, než jiné příběhy, spojené s jistým druhem a oblastí spiritismu. Věřím, že jsem alespoň některým čtenářům poskytl zajímavé informace, seznámil s dalším projevem nadpřirozena a popř. dal zajímavý tip na historickou, tajemnou a kulturní památku...

 

 

Martin Froněk

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

RE:Neli - IFO2

(Pitrýs, 4. 3. 2011 9:32)

Máme přece maily, máme chat místnost, máme přímo zde diskuzi o UFO tak všechno dávat tam.

RE:Neil-IFO1

(Pitrýs, 4. 3. 2011 9:30)

No,jako koment ke článku se to sem moc nehodí, tohle by mělo být v diskuzi na téma UFO. Ale přesto, nestálo by to zato sepsat vše podrobněji? A měl bych velký zájem na tom videu.

Ifo2

(Neil, 3. 3. 2011 16:14)

Rád bych tady psal to co vím a rád odpovídal ale nejde to tak rychle mám pomalej Net.Omlouvám se ale chtěl bych tě poznat osobně Pytrisi,připadáš mě jako vyvolenej člověk.:-)Víc zítra:-)Čus všem

Ifo

(Neil, 3. 3. 2011 16:10)

Zdravím všechny,
No já si myslím že každý si může myslet co chce.Já říkám vždycky pravdu to co jsem viděl a tak dále...
Já mám doma teleskop,pravidelně z okna :-) sleduju hvězdy a podobně.Asi 100 krát jsem sledoval věci co zářily červeně,bíle,oranžově,a taky modře jenže jeden malý problém = Vždycky to letělo tak strašnou vzdálenost že to nešlo vůbec zaostřit.Dokonce jednou sem natočil video jak něco přistálo na měsíci a po 3 vteřinách to odletělo k naší zemi,bylo to jako nějaká bílá koule a dál to nejde popsat.Taky většinu volnýho času Medituju a asi před třema dněma jsem se objevil v nějaké místnosti a jeden člověk co ležel na posteli mě řek že potomci Mimozemštanů chtěj naší zem zničit ale dospělí jim to nedovolý jelikož naše země je posvátná... no a to je vše.Víc snů se mi zdá ale lepší je nějaká schůzka a tak.
:-)

Výlet

(Kristina, 3. 3. 2011 9:12)

Ne každý má to štěstí a může si dovolit takový výlet,ale kdyby,rozhodně bych neváhala a navštívila tohle místo.Právě asi toto se od nás tak trošku očekává,že se budeme snažit přijít věcem na kloub.

RE:Kristina

(Pitrýs, 3. 3. 2011 8:01)

Tak nějak by to být mohlo. Narušená časová kontinuita. V každém případě by to byl hezký výlet/ myslím do Francie a při troše štěstí i do minulosti/.

Výlet do minulosti...

(Kristina, 2. 3. 2011 14:39)

Moc zajímavé,teď nezbývá nic jiného,než si to vyzkoušet na vlastní kůži.Tedy,alespoň mě to láká,buď se něco stát může,nebo se nestane nic.Ale je pravdou,že určití lidé jsou na tyto změny a jevy více podvědomě citliví,tudíž,u nich je ta větší pravděpodobnost,že takový příběh opravdu prožijí.Možná vám to bude připadat směšné,ale v tomto příběhu mi to připadá jako Jednorázový skok v čase,kde je narušen časoprostor,mimořádnou gravitací,vzniká taková malá trhlina v čase,kde se člověk na tom samém místě objeví,ale v jinou dobu-čase a zase zmizí.....

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA