Zkamenělé kladivo
Zkamenělé kladivo z dob pravěkých veleještěrů
Je artefakt důkazem o soužití člověka s dinosaury?
Záhadnou fosílii, jenž razantně otřásla ustáleným pohledem na historii lidstva, objevila během rodinného výletu v roce 1934 Emma Hahnová v texaské vesničce London. Právě v okamžiku, když procházeli kolem mohutné skály, všimla si žena vyčnívající části zkamenělého dřeva a s manželovou pomocí se jí podařilo odloupnout kus horniny. Ke svému údivu manželé zjistili, že dřevěný výčnělek má tvar dřevěného topůrka na jehož konci se nacházela opotřebená železná hlava kladiva. Takovýto nález by nebyl ničím neobvyklý, pokud by skála, ve které byl podivuhodný nástroj nalezen, nepatřila k pískovcové formaci, jejíž stáří stanovil americký geolog John Watson minimálně na 135 milionů let.
O záhadný nález se v devadesátých letech minulého století začal zajímat také německý badatel a spisovatel dr. Hans-Joachim Zillmer, který se při své výpravě do Texasu spojil s archeologem a ředitelem muzea Creation Evidence v Glen Rose Carlem E. Baughem. Ten badateli ochotně poskytl detailní informace především o dřevěném topůrku záhadného kladiva. Dosavadní výzkumy prokázaly, že odlomená část držadla je krystalicky zkamenělá, s téměř nedotčenou strukturou. Jak dodává dr. Zillmer, „zkamenělé dřevo vzniká vždy v případech, kdy se jako naplaveniny řek či jezer uloží v usazené hornině. Krystalizace je způsobena silikáty rozpuštěnými ve vodě, které ve dřevě ležícím ve vodě nahradí vzduch.“ Později postupem času může dojít ke vzniku křemene či tvrdého opálu, jehož hmotnost je zhruba pětkrát těžší než klasické borové dřevo.
Vnitřní část topůrka se přeměnila v porézní uhlí, avšak právě kombinace zuhelnatění a zkamenění je velice zvláštní až zcela jedinečnou záležitostí. Pokud by byl senzační nález opravdu jen pouhým falzifikátem, jak jednohlasně tvrdí skeptici, jakými starými či moderními metodami by bylo možné vyrobit takovouto násadu s vnitřní částí přeměněnou v porézní uhlí?
Nevyřešenou záhadou však zůstává i samotná hlava kladiva. Vzorky k analýze byly zaslány hned několika na sobě nezávislým laboratořím využívající nejmodernějších metod výzkumů. V první řadě se podařilo díky tenké vrstvě zčernalé patiny vzniklé chemickou reakcí částí kovu s okolním materiálem, stanovit stáří pravěkého kladiva na 140 milionů let.
V institutu Batelle Memorial Laboratory bylo chemickými rozbory zjištěno velmi zarážející složení. Železná hlava fosílie sestávala z 96,6 % železa, 0, 74 % síry, 2,6 % chloru a zbývajících 0,006 % tvořily ostatní příměsi. Jedná se tedy o takřka o čisté železo, které nerezaví. Ani další rentgenové či magnetické testy neprokázaly přítomnost běžných příměsí využívaných ke zušlechtění oceli, jako je např. titan, nikl, kobalt, měď aj. Tato skutečnost rovněž vylučuje meteorické železo, o které by se podle tvrzení některých z vědců mohl jednat. To totiž obsahuje fosfor, hliník, chrom, kobalt, nikl, síru a uhlík. Dle názorů odborníků jde skutečně o podivuhodný artefakt, neboť i při výrobě hodnotné oceli dochází vždy ke znečištění křemíkem či uhlíkem a dále potvrzují, že dnes je možné takto vysoké kvality dosáhnout nanejvýš jen průmyslově.
Naneštěstí žádný dalších z odborníků na slovo vzatých nejevil o záhadný texaský nález nejmenší zájem. Další detailní studie ani výzkumy se již nekonaly. Máme skutečně před sebou důkaz o tom, že lidé na zemském povrchu stanuli daleko dříve než nám dosud předkládala Darwinova evoluční teorie? Někteří skeptičtí jedinci argumentují tezí, že artefakt zahodil v 19. století jakýsi horník. Jak se však kladivo dostalo do minimálně 135 milionů let staré skály, zůstává hádankou. Podivných nálezů zcela nezapadajících do své doby přibývá, avšak odmítavých postojů vědeckých kruhů je stále mnoho. Je již jasné, že s dosud etablovaným obrazem naší minulosti není něco v pořádku. Otázkou zůstává, kdy dojde ke změně tohoto obrazu k obrazu skutečnému…
Michaela Volná
(Volna.Michaela@seznam.cz)
Komentáře
Přehled komentářů
Tento pripad me opravdu natchl jelikoz se o fosilie zajimam.Pokud je pravda ze tento artefakt opravdu nasli ve skale pak to opravdu nebude hornikem z 19.stoleti, ale pozor, take ne clovekem zijicim pred 140 miliony let. Take odmitam skutecnost ze tam toto "kladivko" zanechali mimozemstane pouzivajici stejne nacini jako je to nejprimitivnejsi kladivko s drevenym topurkem a zeleznou hlavickou. Spis bych se zase priklanel k tomu ze lide z budoucnosti se vratili casem aby studovali prehistorii ci z jineho duvodu.Ale zase, pokud by lide meli natolik vyspelou techniku ze by dokazali cestovat v case, pak nechapu proc by meli pouzivat kladivko s drevenym topurkem a zeleznou hlavickou.Vzdyt uz v dnesni dobe tyto drevene topurka nahrazuji umele materialy a cozpak za 200-300 let... pokud teda nebudou pouzivat drevene topurka z ekologickeho duvodu..
(Boxter, 05. 08. 2009 01:24)
(Cestovani v case ??, 10. 10. 2009 11:35)